24.2.2017 – pátek – den 29
Po včerejším posezení dole jsme si trochu přispali. Dopoledne jsme pak jeli s Maciejem nakupovat. Nejdřív do koloritu. Tam jsme nakoupili klasicky hlavně víno za 1,60€ a nějaké jídlo aby se neřeklo… Potom jsme zamířili do domácích potřeb Action. Potřebovali jsme folii na okno, aby nám sem furt nečuměli. Peter má okno pořád zatažený, ale já ne. A vzhledem k tomu, že přímo naproti našim oknům je venkovní vchod do garáže, nám sem všichni čumí. Maciej má okno do ulice a to je ještě horší. Už dlouho mě to štvalo, tak jsem nejdřív myslel, že na okno nalepíme izolepou papír na pečení! 😀 Nakonec jsme se schodli, že 4€ nebude zas taková investice. Navíc to tady zůstane pro budoucí generace! Lepení nebylo lehké, protože okno je od 20 cm užší, takže jsme s tím docela bojovali, navíc bez nůžek.. Prostě punk!
Jinak jsme dopoledne taky zajeli do ruského obchodu. Mají tam spoustu ruskejch věci, který jsem v životě neviděl. Na zkoušku jsme si koupili ruské nanuky, byly dobrý. Taky tam mají jáhly, takže super. Nikde jsem je tady nemohl najít. Teď jsou tři a jdeme do parku. Už pátý den prší. Tak jsme se rozhodli, že to budeme ignorovat a prostě půjdem cvičit jako správný sokolové.
Tak večer jsme dělali palačinky. Jedl jsem je já, ale smažili je kluci Tak se mi to líbí 😀 Oni se nudili a očividně obracení palačinek je zábava. Tak se každý na své pánvi předváděli, kdo udělá lepší. Večer máme dole sraz a budeme hrát naši oblíbenou hru s vlky. A trochu možná popijeme. Zjistili jsme, že se nám pak výrazně lépe spí.
25.2.2017 – sobota – den 30
Dnes jsme vstávali docela pozdě, nebylo moc co dělat a Peter kalil do rána, takže jsme to nějak ráno nehrotili. Pak jsme jeli dokoupit zásoby vína atd. Někdo nám ukradl všechny flašky, co jsme si nastřádali v kuchyni, že je vrátíme a budeme mít balík.. Tak neva.. Odpoledne jsme jeli na fotbalové hřiště, kde jsme si chtěli nechat proměnit vouchery za vstupenky na fotbalový zápas, který se tam dnes hrál. Já teda nejsem uplně fanoušek fotbalu, ale jde nás víc, tak to bude třeba dobrý. Bohužel nás poslali do háje.. Protože ta kancelář, kde je mění měla dnes zavřeno, takže musíme někdy v týdnu.
Tento týden je v Řecku karneval. Máme tu asi 8 Řeků, kteří navrhli dnes udělat karnevalovou party, tak jsme si s klukama udělali masky. K dispozici jsme měli pouze papíry z angličtiny, izolepu a kuchyňský nůž. Tak jsme nemohli být moc kreativní. Nejdřív jsme chtěli jít za členy Kukluxklanu, ale pak jsme se rozhodli, že by to mohlo hodně lidí pobouřit, tak jdeme nakonec za duchy. Masky jsme ale neměnili.
— edit v 0:39: Tak naše masky neměli moc velký úspěch. Vlastně by se dalo říct, že to byl docela průser. Všechny jsme dopředu ubezpečili, že jsme duchové. Ale stejně si asi mysleli, maskami vyjadřujeme naši rasovou nesnášenlivost, což jsme vážně nechtěli. Tak jsme masky sundali a pohoda. Karneval se konal u nás v kuchyni, protože je největší. Odešli jsme docela brzo, protože tam některé slečny začaly kouřit a to se nám nepáčí. Je to docela zvláštní, ale v celé kuchyni je pouze jeden požární detektor, a ten asi zrovna nefunguje. Zítra jedeme do Ostende, tak doufám, že najdeme kešku, kterou jsme s Ivet našli loni 🙂
26.2.2017 – neděle – den 31
Dnes jsme jeli do Ostende. Ráno v 10 jsme vyrazili na nádraží s hodinovým předstihem, protože jsme si potřebovali zařídit čipové karty na neomezené cestování vlaky po Belgii. Já ji mám už z loňska, tak jsem byl hotov rychle. Nakonec nebylo potřeba tolik času, protože ne všichni si kartu pořizovali a tak jsme ještě půl hodiny čekali…
Ostedne je přímořské město asi hodinu vzdálené od Kortrijku. Žije tam asi 70000 obyvatel. Kromě moře tam toho moc není. Všichni se ale chtěli jet podívat na moře tak jsme jeli. Nakonec jsme si to docela užili, i když dost foukalo. Mimo moře a kostela sv. Petra a Pavla jsme se byli podívat na japonskou zahradu. Ta byla bohužel zavřená 😀 Ale alespoň jsme se dostali na druhý konec pláže, kde byl pěkný výhled. S Maciejem se nám podařilo nalézt kešku, kterou jsme našli i minule s Ivet. Tak jsem měl radost, že konečně vědí, co to je. Doposud jsme totiž v hledání nebyli uplně úspěšní. Peter už to dnes vzdal a ani nešel hledat..
28.2.2017 – úterý – den 33
Pořád tu leje. Už mě to fakt nebaví. Kdyby aspoň nebyla taková kosa. Včera jsme jeli zase navštívit dvě agentury kvůli brigádam. Brutálně jsme promokli, že jsme už ani nikam odpoledne nechtěli jít. Ale co se nestalo. Píchnul jsem kolo. Dost mě to naštvalo, protože tady to bez kola prostě nejde. Takže jsem jel do firmy, kde mi kolo půjčili a zeptal jsem se co a jak. Vypadlo z nich, že musím zaplatit 15€ za opravu. Nejdřív se mi to fakt zdálo nesmyslný. Duši ještě snad dokážu vyměnit… Ale to bych musel mít nějaký nářadí. Vzhledem k tomu, že místní „školník“ na kolejích je kokot a vůbec mi neodepsal na mail ani není doma, tak mám prostě smůlu. Tak jsem dnes ráno (úterý) vyrazil na Peterově kole odevzdat svoje kolo na opravu. Jet na jednom a vézt druhé kolo bylo docela dobrodružství. K obědu jsem si dělal cuketu s těstovinama. A jinak tady sedím, trénuju photoshop a pracuju. Chtěli jsme jít cvičit, ale v tomhle se to fakt nedá. Pocitová teplota je -2° ! :/
Zítra nebo ve čtvrtek bychom chtěli i navzdory počasí vyrazit někam na výlet. Maciej dnes jel, ale nám se nechtělo, protože celý den mělo lejt.. Prostě Belgické počasí.
Pro představu jsem vyfotil jednu „chuťovku“ z naší kuchyně. Takhle tady někteří studenti hospodaří. Prasata!
1.3.2017 – středa – den 34
Dnes jsem dopoledne vyrazil pro opravené kolo. Vyměnili mi duši i plášť za krásných 15€.. Školník doposud neodepsal, tak sem musel opravu podstoupit. K obědu klasicky pečené kuře a brambory. To je na našem pokoji 027 nejoblíbenější jídlo. V kuchyni ním funguje už jenom jedna mikrovlnka, takže je o ni docela nouze. Nejlepší je, když si v ní někdo dvě hodiny peče žebra a ostatní pak musí lítat z patra do patra aby si ohřáli jídlo.. 😀
Odpoledne jsme s Peterem vyrazili do parku na prolejzačky, trošku protáhnout těla. Celé dopoledne bylo pěkně. Přesně v ten okamžik, kdy jsme šli přes zahradu do garáže začalo krápat. No protože nejsme měkký, tak jsme šli cvičit i v dešti. Nakonec se to docela dalo. Už si začínáme na belgickou zimu zvykat. Týden v kuse jenom leje. Ostatní dnes vyrazili na výlet do Bruselu. My jsme tam bydleli loni s Ivet, tak mě to tam ani netáhne. Jediný, co bych chtěl vidět je Atomium a to stejně nenavštívili.
2.3.2017 – čtvrtek – den 35
Dnes jsme vyrazili na výlet do města Lovaň (Leuven). Jeli jsme vlakem až za Brusel, celkem asi hodinu a půl. Leuven má asi 100000 obyvatelů a je to pěkné historické město, kde se mimo jiné vaří pivo Stella Artois.
Přijeli jsme akorát v čas oběda, tak jsme navštívili velmi zaplněnou restauraci, kde podávali hlavně polévky. Nabízeli k nim dokonce i gluten free chleba. Po obědě jsme se pomalou chůzí procházeli kolem centra. Navštívili jsme i místní begináž (cihlové budovy).
„Begináže jsou specifické architektonické objekty, skupiny menších domů obehnaných zdí, které byly ve středověku obývány bekyněmi. To bylo ženské náboženské sdružení uvnitř římsko-katolické církve, založené ve 13. století v Nizozemsku pro ženy, které chtěly sloužit Bohu, aniž by se však odloučily od světa.“
V begináži jsme našli jednu mini kešku, která vysela na bužírce z mostu. Tak jsme se podepsali.
Poté jsme se vydali do botanické zahrady. Asi by bylo lepší ji navštívit v létě. Teď to tam ještě moc nekvetlo. Trip super, zítra nás čeká asi odpočinek a příprava na cestu do Berlína.
Jinak jen pro usnadnění čtení blogu: aktuální týden vždy naleznete na domovské stránce nosex.cz
