Po delší době jsme zase někam vyrazili, i když tentokrát pouze na prodloužený víkend. 🙏

Z Hradce jsme vyjížděli v pátek 13.9. po práci. Jeli jsme naším autem, 🏎 což byl docela porod, protože v zadu ve třech už to je spíš horší než lepší 😀 Ale nějak jsme dojeli. Sice kolem půlnoci, ale dojeli. 🏕

Hned v sobotu ráno jsme po příjemné teplé noci na parkovišti na okraji národního parku Kalkalpen vyrazili vstříc jednomu z nejvyšších vrcholů – Hoher Nock. ⛰ Ten sahá do výšky 1963m, což není uplně tolik, ale vychází se z výšky pouhých 600m.n.m. Trasu nám doporučil Lukáš, který přesně tento úsek šel loni s kámoškou. 💪 Nabyli jsme dojmu, že to teda musíme taky na klid dát, a v klidu jsme vyrazili. 🤓 S sebou jsme nesli jen to nejnutnější. Jedno triko, 👙👔👖nějaký jídlo a hlavně vodu. 💧Každý měl minimálně 4litry, já asi 4,5. V sobotu bylo počasí tak akorát, dole docela pěkně, slunečno, 🌤 ale zas ne uplný pařák. Ze začátku se šlo pěkně. Samá sranda. Ale jakmile začal mizet les a objevovaly se hlavně kleče a kamení,  (cca 1500m.n.m.) tak nás sranda pomalu začala přecházet. Nikdo nejsme extra turisti,🐌  takže jsme po několika hodinách začli brečet a hodně počítat kilometry. 😫 Bohužel nám mapy.cz moc nepomohly. neustále jsme počítali vrstevnice a zbývající převýšení, ale to neodpovídalo a my tak lhali sami sobě, že už se blíží konec a že už víc stoupat nebudeme. Avšak cesta se zdála nekonečná a hold vyjít 1400m převýšení za pár hodin bylo docela náročné. 🤷🏿‍♂️ Nevím, proč jsme si mysleli, že to bude taková pohoda… 🤦🏻‍♀️

Když jsme kolem 15:00 úspěšně zdolali nejvyšší vrchol, měli jsme ještě dobrou náladu. Udělali jsme pár fotek a vydali jsme se „do tábořiště“. ⛺️ Bohužel jsme nějak zapomněli, že z tohoto nejvyššího vrcholu Hoher Nock je to do místa, které nám Lukáš k přenocování doporučil, ješte kus cesty. 🛤Kromě vzdálenosti nás čekalo ještě 500 výškových metrů dolů a 400 nahoru na další vrchol – Rohrauer Größtenberg 🗻 (1810m.n.m.). Naše stanovací loučka pak už byla několik desítek metrů právě za tímto vrcholem. 🏕 Ale i ta nám dala trochu zabrat, protože už jsme měli vybité mobily a nemohli jsme se přesně podívat, kde jsme. 🗺 Nakonec jsme místo našli a v pohodě jsme se už za tmy najedli a šli spát. V noci nás kromě hrabošů a křečí nic netrápilo a tak jsme se docela dobře vyspali  😴

Počasí nám po zdolání prvního vrcholu moc nepřálo. 🌝 Jakmile jsme vyšplhali na hřebeny, jakoby se celé Vápencové Alpy, jak se teké tomuto parku říká, zahalily do mlhy. 🌫 Neviděli jsme tedy přesně, co máme před sebou, viditelnost byla tak na 50metrů. Naštěstí se druhý den vyčasilo a my jsme si mohli užívat těch krásných výhledů, které jsme z hřebenů měli. 👀

Co jsme však druhý den neměli, byla voda. 😫 Tu jsme skoro všechnu vypili při výstupu a při večerním vaření. 🤦‍♂️ Po cestě sice byl krásný pramen, ten jsme však pohrdavě obešli, protože „vody přece máme dost“…. 🤷‍♀️ Naštěstí po třech kilometrech od našeho tábořiště byl bivak. 🏚 Tahle moc pěkná chatička na hřebení vápencových vrcholů byla dokonale vybavena. Nechyběl dostatek dešťové vody na převaření, k tomu kartuše a nádobí na vaření. 🌮🥩🥫 Dalo se zde najít také základní jídlo a dokonce 12 lůžek na dvoupatrových postelích. 🍔 Udělali jsme zde tedy dvouhodinovou zastávku, při které jsme převařili dostatek vody na zbytek cesty.

Cesta dolů nebyla o nic méně zajímavá, než ta nahoru. 🔝 Neměli jsme totiž ani pořádnou mapu a orientovali jsme se hlavně podle pár snímků, které si honza doma pořídil. 📺 Cesta nebyla značená, ale jako správný zálesáci jsme se neztratili a kolem 6 večer jsme došli opět na parkoviště, 🚗 kde už na nás čekalo auto plné vody a i trochu jídla. ⛲️

Dali jsme si ledovou koupel v místní říčce a vydali jsme se do civilizace – tedy na benzinku doplnit zásoby. ⛽️🍕🍩

Přespali jsme v klidu na našem osvěčeném parkovišti a ráno jsme se zase vydali na několika hodinovou cestu domů.

Trip byl super. Pro příště víme, že musíme mít m.j. offline mapy, ideálně i papírové (až technika vysadí úplně) a hlavně víc vody! 🍻

 

Výběr z fotek zde, nebo dole v galerii.

 

Galerie fotek